Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Použití chromatografie na tenké vrstvě k frakcionaci huminových látek izolovaných z oxyhumolitu
Hegrová, Nela ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce byla optimalizace frakcionace huminových látek (HL) pomocí metody chromatografie na tenké vrstvě TLC, aby mohla být využitelná k fyzikálně-chemické charakterizaci získaných jednotlivých organických frakcí. Z důvodu vysokého obsahu HL v přírodní matrici oxyhumolit bylo toto oxidované hnědé uhlí zvoleno jako zdroj těchto biokoloidních sloučenin, které byly izolovány na základě mezinárodního postupu IHSS. Vzorek nativního oxyhumolitu a oxyhumolit po extrakci byl charakterizován termickými technikami jako je termogravimetrická (TGA) a elementární analýza (EA). Výše zmíněné vzorky oxyhumolitu byly dále analyzovány pomocí infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací, a to zejména z důvodu hlubšího pochopení jejich struktury ve smyslu organické matrice obsahující HL. Charakteristika izolovaných HL byla provedena následujícími termochemickými a spektrometrickými technikami, elementární analýzou, termogravimetrií, molekulovou absorpční spektrometrií v ultrafialové a viditelné oblasti elektromagnetického záření (UV/Vis), infračervenou spektrometrií s Fourierovou transformací a fluorescenční spektrometrií v ustáleném stavu. K fyzikálně-chemické charakterizaci jednotlivých organických frakcí byla využita metoda molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a steady-state fluorescenční spektrometrie.
Použití chromatografie na tenké vrstvě k frakcionaci huminových látek izolovaných z oxyhumolitu
Hegrová, Nela ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce byla optimalizace frakcionace huminových látek (HL) pomocí metody chromatografie na tenké vrstvě TLC, aby mohla být využitelná k fyzikálně-chemické charakterizaci získaných jednotlivých organických frakcí. Z důvodu vysokého obsahu HL v přírodní matrici oxyhumolit bylo toto oxidované hnědé uhlí zvoleno jako zdroj těchto biokoloidních sloučenin, které byly izolovány na základě mezinárodního postupu IHSS. Vzorek nativního oxyhumolitu a oxyhumolit po extrakci byl charakterizován termickými technikami jako je termogravimetrická (TGA) a elementární analýza (EA). Výše zmíněné vzorky oxyhumolitu byly dále analyzovány pomocí infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací, a to zejména z důvodu hlubšího pochopení jejich struktury ve smyslu organické matrice obsahující HL. Charakteristika izolovaných HL byla provedena následujícími termochemickými a spektrometrickými technikami, elementární analýzou, termogravimetrií, molekulovou absorpční spektrometrií v ultrafialové a viditelné oblasti elektromagnetického záření (UV/Vis), infračervenou spektrometrií s Fourierovou transformací a fluorescenční spektrometrií v ustáleném stavu. K fyzikálně-chemické charakterizaci jednotlivých organických frakcí byla využita metoda molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a steady-state fluorescenční spektrometrie.
Možnosti využití mrtvého dřeva pro renaturaci
Hapštáková, Barbora ; Zímová, Kateřina (vedoucí práce) ; Luboš, Luboš (oponent)
Cílem této práce bylo stanovení objektivních možností pro případné využití dřevní hmoty vzniklé procesem kácení při plánovaném odtěžení lesa před povrchovou těžbou. Zájmové území posuzovaného záměru se nachází na severovýchodním okraji města Duchcov a navazuje na současně těžené ložisko oxyhumolitu v oblasti bývalého lomu Václav. Získané dosavadní poznatky o využití mrtvého dřeva v ekosystémech byly základem pro uplatnění návrhu nového způsobu likvidace a využití zbytků po odlesnění před vlastní těžbou suroviny, a to ponechání zbytků po kácení v lokalitě. Tento způsob byl upřednostněn před štěpkováním či úplným odvozem materiálu z lokality. Celkem byly takto navrženy tři studijní plochy, na kterých bude probíhat cílený postupný rozklad mrtvého dřeva, a to se všemi aspekty, které k tomuto procesu patří. Přínosem této práce je především uplatnění navrhovaného ekologického způsobu likvidace zbytků po kácení, především tedy založení poměrně rozsáhlého broukoviště a tím osídlení stanovišt různými druhy bezobratlých a dalších druhů živočichů, hub a rostlin. Navržený způsob nabízí i možnosti dalšího dlouhodobého průzkumu lokality.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.